Autobus musel odestát devítihodinovou pauzu a my jsme se vydali po historických památkách v centru tohoto univerzitního města. Těšili jsme se zejména na Christ Church College, jídelnu, kde se natáčel Harry Potter. Nejvíce jsme si užili vyjížďku na pramicích. Poslední dvě hodiny jsme strávili v Museum of Natural History. To už na nás doléhala únava z dlouhé cesty i pochodování po městě, upřímně jsme se těšili do autobusu, který nás po dalších pěti hodinách dovezl do cílové stanice Colwyn Bay, kde si nás ve 22.00 rozebraly hostitelské rodiny.
V sobotu 25. 5. jsme se sešli u autobusu v osm hodin a odjeli na ostrov Anglesey. Projížděli jsme mostem Britannia Bridge, zastavili se na vyhlídce, odkud jsme si prohlédli lanový Menai Bridge. Mířili jsme do přírodní rezervace South Stack na ostrůvku Holy Island. Cestu nám zkřížila příprava na bitvu Francie x Walesu v městečku Holyhead, protože byly uzavřeny některé dopravní komunikace. Prohlédli jsme si uniformy obou armád a bezpečně dojeli do přírodní rezervace. Prošli jsme se k majáku, sestoupili po schodech k hnízdišti mořských ptáků, kde se paní učitelce Holkové podařilo usmlouvat snížené vstupné, znovu vystoupali po početných schodech zpět, protáhli to ještě na další nádhernou vyhlídku. Celou dobu jsme se kochali úžasnými pohledy na strmé útesy, vřesoviště a nekonečné Irské moře. V městečku Holyhead stále pokračovala bitva, tudíž uzávěrky silnic, a naši šoféři prokázali obrovské řidičské umění, kdy projížděli uzoučkými ulicemi. Přemístili jsme se do Lllanfair…, což je vesnice s nejdelším názvem v Evropě. Zde jsme pouze vyplenili místní obchod a pokračovali dále do přístavního města Beaumaris se stejnojmenným hradem, který jsme však nenavštívili. Místo toho nás čekala plavba lodí za tuleni a mořskými ptáky, včetně papuchalků, na ostrov Puffin Island. Den jsme uzavřeli v krásném přímořském viktoriánském letovisku Llandudno s nejdelším molem ve Walesu. Dříve než jsme mohli obdivovat krásy tohoto místa, udělali jsme velké nákupu v místním Poundlandu! Procházka po pobřeží i molu, krásné domy, mušličky na pláži, pak již autobus a zpět do Colwyn Bay, kde si nás v 19.00 převzaly hostitelské rodiny.
Neděle 26. 5. začala stejně jako předešlý den, v osm hodin jsme nasedli do autobusu a zamířili tentokrát do hor. Celou cestu nás provázely výhledy na kamenné ohrady s pasoucími se ovcemi a vytrvalý déšť. Cílem naší cestu byl národní park Snowdonia. Dojeli jsme do stanice Llanberis, kde se nachází také břidlicový lom. V místním kinosálu jsme zhlédli film o stavbě železnice a „co bychom viděli, kdyby bylo vidět“, neboť stále pršelo. Pak již následoval výjezd vláčkem na nejvyšší horu Walesu Snowdon a výstup na jeho vrchol. Mlha, déšť, vítr, zima, ale stálo to za to! Cestou zpět se déšť utišil a nás čekal přejezd do průsmyku Penn-y-pass a procházka k horským jezírkům. Nádhera! I díky umoudřenému počasí jsme si mohli tento klenot přírody dostatečně vychutnat. Další zastávkou našeho poznávání Walesu bylo Conwy, hlavní město stejnojmenné správní oblasti. Cestou jsme byli upozorněni na historickou vesnici Betws-y-Coed s hrázděnými i kamennými domy s břidlicovými střechami, kterou jsme projížděli. V Conwy nás čekala nejdříve prohlídka nejmenšího domu ve Velké Británii, poté jsme se přesunuli k místnímu hradu, který jsme si mohli prohlédnout dostatečně i zevnitř. Na závěr jsme se prošli po městských hradbách. Den jsme ukončili na pobřeží v Colwyn Bay, kde se někteří naši žáci nechtěně vykoupali (i v oblečení). Naštěstí již na ně čekali jejich hostitelé a vodníky doma vysušili.
V pondělí 27. 5. jsme k autobusu dorazili již v sedm hodin a to s plnou polní – tedy se všemi zavazadly, protože nás čekala cesta domů. Odjeli jsme do Windsoru, kde jsme si museli udělat devítihodinovou pauzu před dlouhou cestou do ČR. To nám nevadilo, protože jsme čekali v Legolandu. Nikdo však netušil, že v Británii mají svátek a tento zábavný park bude zcela zaplněn. Tak se stalo, že jsme čas trávili ve frontách na jednotlivé atrakce. Naštěstí nepršelo, tak jsme si to i užili. Zbývající tři hodiny do odjezdu jsme museli strávit již mimo areál Legolandu. Čekal nás další zážitek, a sice jízda místní autobusovou linkou do centra Windsoru. Byl to double-decker bus. V centru města jsme si prohlédli královský hrad, obchůdek se suvenýry, prošli jsme se k Etonu, navečeřeli se v McDonaldu, protože potraviny měly zavřeno, a obdivovali historické vlakové nádraží. Ve 21.30 jsme nasedli da autobusu a zahájili dlouhou cestu z Británie přes Francii, Belgii a Německo do České republiky. V Praze jsme vysadili paní průvodkyní, která se s námi rozloučila kvízem o ceny. Páni řidiči nás bezpečně dovezli k Devíti křížům, kde je vystřídal kolega, a odvezl nás do Ostravy. S rodiči jsme se setkali 28. 5. ve 21 hodin.
Zájezd se vydařil, program byl velmi zajímavý, viděli jsme spoustu pamětihodností i přírodních scenérií, zažili jsme typické anglické počasí – vše kromě sněhu, moře, hory, hrady, mosty, ovce, ovce, ovce, procvičili jsme si angličtinu a poznali kulturu cizí země i díky času stráveného v hostitelských rodinách. Prostřednictvím paní průvodkyně, profesionálky v turistické branži s obrovskými znalostmi, jsme se dověděli mnoho zajímavostí nejen o Británii a za bezproblémovou cestu vděčíme pánům řidičům. Mgr. Renata Holková, Mgr. Irena Wolkowinská
